Je po "zmrzlých mužích" a nastala doba venkovního výsevu rostlin všemožných druhů. Každý z nás by měl do jídelníčku zařadit zeleninu a ovoce, a pokud jsou ještě k tomu z vlastní zahrádky, chutnají o to lépe!
Řeč bude o luskovinách či luštěninách, konkrétně o čeledi bobovité (lat. Fabaceae). Ty jsou zdrojem cenných vitamínů a minerálů a některé můžeme označit i za tzv. superpotraviny! Lze říci, že podmínky pro pěstování mají všechny níže zmiňované druhy velice podobné. Jednou vlastností se dokonce odlišují od ostatní zeleniny - luskoviny se vyznačují vlastní zásobárnou dusíku, tudíž nevysazujeme je do půdy bohaté na dusík a ani je nepřihnojujeme dusíkatými hnojivy. Dokonce z nich dusík zůstává v půdě i po odstranění rostliny.
Pojďme si představit nejvyužívanější druhy. Fazol obecný je jednoduchý na pěstování, roste rychle i přesto, že ho vyséváme až po zmrzlých (v chladné půdě může zahnít). Pěstujeme ho především pro mladé, zelené lusky, k využití jsou však i zralá semena. Dobře se jim daří na přímém slunci a v hlinito-písčité půdě, hodně je zaléváme.
Stejně jako hrách potřebuje i fazol oporu, po které se může pnout. Zamezíte tak zlomení rostliny - ta bude díky opoře silnější a lépe se vám bude sklízet. Navíc mohou vzhledem ke své velikosti zakrýt nevzhledná místa a například s nimi můžete ozdobit slavobránu.
Otužilý hrášek i "superproteinová" sója
Hrách setý můžeme vysévat s příchodem jara, a to již na začátku března, zvládne i teploty do -5 °C. Sázíme ho na plně sluněný záhon a snese téměř jakoukoli půdu, ideální jsou však lehčí s neutrálním pH. Čerstvý zelený hrášek je zdrojem vitamínů C, B1, B2, B3, B6, E, kyseliny listové, hořčíku a draslíku, a má také vysoký podíl bílkovin.
Neobvyklá, přesto chutná. Cizrnu vyséváme v průběhu dubna, ale pozor na přízemní mrazíky, ty nesnáší, proto ji na noc přikrýváme netkanou textilií. Nevyžaduje tolik zálivky, neboť je náchylná na plísňové choroby. Zralé plody poznáte tak, že začínají hnědnout listy. Cizrnu zpracováváme v kuchyni až po usušení.
Zkoušeli jste již pěstovat sóju? Je zásobárnou nejvíce plnohodnotných bílkovin ze všech plodin. Stejně jako fazole vyséváme sóju až při teplejším počasí. Nemá ráda kyselé, zamokřené půdy, naopak vyžaduje spíše propustnou, humózní půdu. Zralé lusky poznáme, jakmile začnou žloutnout a opadávat listy, semena jsou pak na dotyk tvrdá.
Bob obecný můžeme vysévat i na podzim. Bob vysetý na jaře lépe poroste v těžší, úrodné půdě, kdežto ten vysetý na podzim snese lehčí zem. Bob sklízíme, pokud jsou plody ještě malé a měkké, ale můžeme je nechat i ztvrdnout. Boby mají vysoký obsah draslíku, vitamínů C, E a vlákniny.
Comentarios