Provést řez stromů je pro mnohé pěstitele každoroční, či jednou za pár let se opakující povinnost. Koruny stromů i porosty keřů potřebují pro svůj rozvoj vzduch a světlo. Ovocné stromy a okrasné dřeviny by se proto měly pravidelně zastřihávat, aby se dobře prořezávaly i během květu a doby sklizně.
Silný řez koruny a prořezání je dobré pro růst dřeva, slabé prořezání a řez zaměřený na vodorovný růst u ještě mladých stromků je podporou pro nasazení plodů. Letní řez podporuje plodnost a zimní řez podporuje rozvětvování.
Zimním řezem se rozumí řez prováděný v období vegetačního klidu, což bývá období od února či března, které trvá do doby počátku rašení. Při zimním řezu odstraňujeme odplozené dřevo. POZOR - silný zimní řez vyvolává mohutný růst nových výhonů, které se tvoří na úkor zakládání květních pupenů, proto je nutné přistupovat k řezu s opatrností a rozmyslem. Proto na začátku období začínejte úpravou odrůd odolnějších mrazu a pokračujte odrůdami citlivějšími na mráz. Části větví ohnuté silně dolů odlehčete sesazením na vodorovně rostoucí výhon. Dále odřízněte všechny výhony rostlé dovnitř a také ty, které zastiňují níže postavené větve. Větve řežte vždy asi 0,5 cm nad pupenem, pod úhlem 30° – 45°, aby se list rozvinul anebo řežte ve větvení.
Jaké způsoby řezů provádíme?
PRVNÍ řez provádíme u nově vysazených stromů ihned po výsadbě, vysazujeme-li na jaře. Vysazujeme-li na podzim, provedeme řez během následujícího jara. Už při sázení je dobré, abyste upravili poškozené a příliš dlouhé kořeny, stejně jako poškozené a odumřelé větve. Pro urychlení kořenění potřebuje nový strom co největší listovou plochu, které mu dodává energii ze Slunce. Začínáme výběrem a zkrácením hlavního výhonu. Odstraníme konkurenční výhonky - vybereme tři až čtyři hlavní větve rovnoměrně okolo hlavního výhonu a zkrátíme je o polovinu až 2/3 tak, aby byly jejich nejvrchnější pupence stejně vysoko; ostatní větve odstraníme. První květy nově zasazeného stromu odstraňte, abyste posílili tvorbu kořenů a rostlina se nevyčerpávala kvetením.
VÝCHOVNÝ řez se provádí od 2. roku po vysazení, a to dalších 3 až 5 let. Provádíme jej zpravidla na jaře s cílem zajištění správného poměru mezi kořenovou a nadzemní soustavou. Výchovný řez slouží pro vytvarování požadovaného pěstitelského tvaru. Výchovný řez se po několika letech ukončuje se požadovaného pěstitelského tvaru. Hlavní výhon musí převyšovat ostatní výhony o deset až patnáct centimetrů. Jak postupovat? Zkraťte hlavní výhon, pokraťte boční výhonky o čtvrtinu a také pokraťte padající výhonky. Odstraňte nový druhý centrální výhonek, odřízněte výhonky rostoucí směrem dovnitř koruny a křížící se větve musí být také odstraněny.
UDRŽOVACÍ řez nastupuje po období výchovného řezu, tedy prakticky při nástupu stromu do plodnosti. Jeho hlavním smyslem je zajistit optimální plodnost a fyziologickou vyrovnanost ovocného stromu. Provádíme jej přibližně od čtvrtého roku po výsadbě. Reguluje se tak plodnost, jelikož se strom nesmí vyčerpat nadměrnou tvorbou plodů. Dochází k odstraňování nevhodných výhonů, neboť je důležité udržet prosvětlenou korunu. Reguluje se počet květních pupenů a tím i plodů, jejichž nadměrná tvorba strom vyčerpává; obnovuje se plodné dřevo.
TVAROVACÍM řezem dáváme stromu požadovaný tvar. Na rozdíl od řezu výchovného se jedná spíše o kosmetický a nehluboký zásah.
ZMLAZOVACÍ řez použijte u starých a zanedbaných stromů. Hlavním a jediným cílem je dodat stromům novou vitalitu. Úspěšně zmlazený strom se vrací do dobré kondice a k optimální plodnosti. Dřevo stromu se obnovuje a tím vede k prodloužení plození přibližně o pět let. Jedná se o řez intenzivní a hluboký, často až do dřeva starého 5 a více, někdy až 20 let. Proces obnovy koruny trvá dva až čtyři roky. Požadovaný efekt po takovém zásahu můžete však očekávat pouze u zdravých a nepřestárlých stromů. Pravidlo u tohoto řezu je prosté - prořezávejte větve jakkoliv poškozené, vzájemně se křížící, přehoustlé, rozbujelé a také větve omezující dozrávání plodů, stínící větvím zdravějším a mladším.
Řez jednotlivých odrůd
Jabloň a hrušeň
Již při výsadbě je nutné provést řez. Před zasazením stromu zastřihneme poškozené kořeny přímo za místem poškození. Větve radikálně zkraťte, jedině tak se můžete těšit ze silných přírůstků. Pokud jste strom vysadili na podzim, je ideální doba pro řez na přelomu února a března, až skončí největší mrazy. Pokud jste strom vysadili na jaře, provádějte řez při výsadbě nebo bezprostředně po ní.
Druhý rok po výsadbě provádíme ke konci zimy výchovný řez a opakujeme jej po dobu cca 5 – 8 let, dokud není tvorba koruny ukončena. Důležité je vypěstovat vedlejší větve, tedy 3 vedlejší větve na jednu hlavní větev. Dodržujte pravidlo, že slabé roční přírůstky zkracujeme zhruba o polovinu a silnější jenom o třetinu. Udržovací řez provádíme po výchovném, cílem je zachování rovnováhy koruny. Hrušně jsou citlivější na nízké teploty než jabloně. Už po slabším namrznutí dřeva se na stromech vytvářejí vlky, které se odstraňují zjara při základním řezu nebo začátkem léta. Hrušně velmi dobře snáší i hluboké zmlazení.
Třešně
Při výsadbě si počínáme stejně jako u výše zmiňovaných stromů. Při výchovném řezu stříháme hlavní větve a výhon v následujících 2 – 3 letech. Protože dosahují velkých výšek, musíme jednou za 2 – 3 roky vrcholy sesadit na níže rostoucí větev. Při udržovacím řezu, který se provádí po sklizni plodů, korunu pouze prosvětlujeme. Udržovací řez se omezuje jen na nezbytnou míru. Tvoří velké stromy a hodí se skutečně spíše pro velké zahrady. Hluboký řez třešně nesnáší příliš dobře a jsou velmi citlivé na dobu provedení řezu, kdy zcela nevhodná je doba koncem podzimu nebo v zimě.
Višně
Mají podstatně vyšší nároky na udržovací řez než třešně. Korunu višní doporučujeme udržovat pravidelným každoročním prosvětlovacím řezem. Višeň má jinou tvorbu výhonů než třešeň, a proto je nutné provést odlišný řez. Ideální je pořídit si zákrsek, který nám dává možnost plody chránit před nájezdem ptáků. Při výsadbě stříháme spodní předčasné výhony, aby vznikl kmen o výšce cca 60 cm. Hluboký řez při výsadbě se v budoucnu vyplatí. Višeň by se měla prořezávat každý rok. Udržovací řez se provádí tak, že se seřezává vždy hlavní výhon a vedlejší a hlavní větve na úroveň níže nasazených větví. Koruna bude stále nízká a nebude se odspodu vyholovat.
Slivoně, renklody a mirabelky
Při výsadbě se provádí stejný řez jako u jabloní. Dřevo slivoní je křehké a větve v ostrých úhlech se pod tíhou plodů často lámou. Cílem řezu u plodících stromů je zabránění oslabení růstu. Je-li délka vegetačních přírůstků alespoň 40 cm, provedeme pouze udržovací řez. Zkracuje-li se však délka přírůstků přes vegetaci, provádí se mírný zmlazovací řez. Švestka netvoří tak bohatou korunu jako jabloň, proto necháváme vzniknout na hlavní větvi 4 vedlejší větve. Výchovný řez vede k tvorbě koruny. Výhony zkracujeme o třetinu nebo polovinu – vždy na očko směřující ven. Udržovací řez navazuje na výchovný s cílem zachovat prosvětlení koruny. Není pravda, že řez těchto stromů není nutný, pravda však je, že plody jsou pak větší a lépe zbarvené.
Meruňky
Řez se provádí zásadně během vegetace. Důležitý je zde řez letní prováděný koncem května nebo začátkem června. Vhodný termín udržovacího řezu je po sklizni plodů. Jemný zmlazovací řez by se měl provádět souběžně s udržovacím řezem. Jemný průběžný zmlazovací řez (do 2 - 3 letého dřeva) se provádí na začátku vegetace při rašení. Hlubokému zmlazovacímu řezu u meruněk je lépe se vyhnout a není nutné, pokud se jemný zmlazovací řez provádí pravidelně.
Co potřebujete?
Kromě nástrojů určených pro řez, potřebujete ještě prostředek na uzavření řezných hran (štěpařský vosk nebo balzám). A v období zimního řezu je dobré aplikovat lepové pásky, které se aplikují na kmeny stromů a zachytávají přezimující škůdce, kteří v jarním období migrují z půdy zpět na stromy, a také postřik proti škůdcům.
Comments